ZÁPISNÍK HRÁČE

Dodnes si pamatuji den, kdy mi strejda domů půjčil Segu Mega Drive. Celé dny jsem se těšil, jak si konečně zahraju Zero Tolerance – vymakanou střílečku, na kterou jsem měl opravdu zálusk. Jenže místo očekávané akční řežby mi s konzolí přinesl Disney's Aladdin . Musím s odstupem času uznat, že šlo o výbornou hru – krásně animovanou, svižnou a nápaditou. Přesto ji dodnes podvědomě nenávidím. Ne proto, jaká byla, ale protože tehdy nebyla tou hrou, kterou jsem tolik chtěl.

Wolfenstein 3D je považován za jeden z nejdůležitějších milníků v herní historii, zejména v žánru first-person stříleček (FPS). I když nebyl první hrou z pohledu první osoby, jeho vydání v roce 1992 představovalo revoluční skok v hratelnosti, grafice a rychlosti vykreslování, čímž položil základy pro vznik celého FPS žánru, jak jej známe dnes. Za hrou stojí legendární studio id Software, které později proslulo i sériemi Doom a Quake. Wolfenstein 3D byl nejen technologickým skokem, ale také odvážným experimentem v oblasti násilí a kontroverzního obsahu.

Minule jsem tady měli můj nejoblíbenější díl série NHL, dnes tady máme asi ten nejvíce ikonický. Tajně jsem doufal, že naši hokejisté se probojují až do finále, kde obhájí loňské zlato, a tenhle článek bude na oslavu. Bohužel jsem nějak nepočítal s tím, že kluci vypadnou už ve čtvrtfinále. Ale co, život jde dál a tady je vzpomínání na NHL 94 .

Příběh vesmírného simulátoru No Man’s Sky je bezesporu fascinující a rozhodně se k němu v budoucnu vrátíme. Dnes se však zaměříme na jeho hudební doprovod – ten totiž hraje klíčovou roli v utváření nezapomenutelné atmosféry, která hru provází od prvních minut. Hudba v No Man’s Sky není jen kulisou, ale neoddělitelnou součástí vesmírného dobrodružství.

Hokejové mistrovství světa je v plném proudu, proto se dneska v rubrice Herní klasika mrkneme sportovní ikonu přelomu milénia, NHL 2000, které v mnoha ohledech znamenalo značný posun.

Tentokrát opět o Geraltovi.