Fallout 4 není až takový propadák

Fallout 4 rozhodně nepatří mezi nejlepší díly série. Důvodů je spousta. Nepříliš zábavný příběh, generický svět a pochybný technický stav. Já osobně jsem hru rozehrál několikrát, a zatímco předchozí pokusy skončily po pár hodinách hraní, ten poslední dopadl o mnoho líp.

I přes nepříliš dobré hodnocení, které Fallout 4 po vydání dostával, to byla jedna z prvních her, které jsem si pořídil k mé tehdy nové konzoli Playstation 4. Nutno dodat, že jsem nikdy nepatřil k fanouškům této série. První dva izometrické díly jsem sice obdivoval v tehdejším Score, ale když jsem měl nakonec příležitost si oba tituly zahrát, nikdy to nebylo na více než pár hodin. Do pohledu z první osoby převedený třetí díl mě zcela minul a šanci jsem dal až Fallout: New Vegas. Povedený díl, který si mě získal jak herním světem, tak docela zábavným příběhem. I proto jsem vkládal do Fallout 4 naděje. Doufal jsem, že by mě nový díl mohl, navzdory špatným známkám od recenzentů, bavit. A nakonec se tomu i tak stalo. I když až po několika letech.

Těžké začátky

Pokusů rozehrát „čtverku“ bylo za ty roky nepočítaně, ale vždy to skončilo téměř stejně. Buď rychlou smrtí, nebo technickým problémem a následným odinstalováním hry, anebo znuděním a následným odinstalováním. Každopádně jsem ve hře nikdy nestrávil více jak několik hodin. Až do posledního pokusu. Ten inicioval seriálový Fallout, který mě přesvědčil, abych se ještě jednou pokusil proniknout do jadernou válkou zničeného světa. A ono se to povedlo.

Největší úskalí bylo překonat počáteční fázi hry, kterou jsem absolvoval již několikrát. To znamená výběr vzhledu a atributů vaší postavy a následný úprk do Vaultu. Probuzení z kryogenního spánku a cesta zpátky na povrch. A tak dále, až po první větší souboj, kdy se v městečku objeví Deathclaw. Tady nastal zlom, neboť jsem si řekl, že tentokrát nepůjdu po příběhu, ale zkusím se vžít do role opravdového nomáda, který putuje postapokalyptickým světem. A tak jsem začal pomalu objevovat celý svět, který hra nabízí a opravdu se u toho začal skvěle bavit.

Postapokalyptický nomád

Průzkum světa, sbírání vybavení a zbraní, skrývaní se před monstry, získávání lepších dovedností a perků to vše se stalo každodenní rutinou ve hře. Hlavně prohledávání trosek budov a všemožných podzemních komplexů byla hlavně v počátcích opravdu adrenalinová zábava. Když k tomu připočteme, že hráč nemá na začátku hry příliš dobré vybavení, především tedy postrádá účinné zbraně, není o napínavé situace nouze. Postupem času však začne zábava vyprchávat. S tím, jak hráči rostou dovednostní body, spolu lepším vybavením, se vytrácí prvek strachu. V posledních hodinách hraní jsem byl opravdu „nabušený týpek“, který měl všechny atributy na maximum, mraky dovedností, téměř nejlepší zbraň ve hře, útočnou pušku Overseer's Guardian. Tím však skončila veškerá legrace, neboť i sebelepší Deathclaw padl na dvě tři rány. Člověk se cítil téměř nesmrtelný.

Tahle fáze však naštěstí přišla až v posledních hodinách hraní. Do té doby, což dělalo několik desítek hodin nabitých zábavou, jsem si hraní docela užíval. Ale abych jen nechválil, několik věcí mě po celou dobu opravdu štvalo.

Otravné chyby

Asi největší problém byl ten, že hra mi několikrát během hraní spadla. Prostě se vypla a veškerý postup byl prostě v tahu. Další věcí, která mě štvala byly různé grafické glitche a bugy, kterých hra obsahuje opravdu hodně. Za všechny vyberu jeden, který mi drásal nervy. Otravné třepání kamery. Údajně za to mohl Power Armor moji parťačky Cait. Každopádně já pořád žil v tom, že mám za zadkem Deathclawa, což bylo dost na mozek. Kromě chyb, kterých je hra plná, mě štvaly i vedlejší úkoly, které se z velké části omezovaly na práci postapokalyptického kurýra a nebo nájemného zabijáka. Ach jo, myslím, že Zaklínač 3 ukázal, že i vedlejší questy mohou být zábavné, tak proč se tím nikdo nechce inspirovat? Když už si stěžuju, musím zmínit nepříliš zábavný a originální svět, ve kterém se Fallout 4 odehrává. Hlavně Boston vypadá docela nudně. Tady musím zmínit jeden poznatek, který jsem během hraní měl, a podle diskuzí na internetu nejsem jediný, komu to vrtá hlavou. Hra se odehrává více jak 200 let po Velké válce. To za tu dobu nebylo schopno si opravit své domy, cesty, zkrátka žit více civilizovaně, než v plechem obitých chatrčích a polorozpadlých domech? Chápu, že je těžké postavit se na nohy po jaderné apokalypse, která vyhladila většinu lidstva, ale dvě století je zatraceně dlouhá doba na zotavení se, nemyslíte? Co tady nebudu ani rozebírat, je otravné stavění a vylepšování vaší osady. Postavit si nějaké stavení, které nebude vypadat jak výtvor školáka ze druhé třídy, je téměř nemožné. 

Není to taková hrůza

Abych to celé nějak shrnul a zakončil. Fallout 4 není po technické stránce příliš povedená hra, ale na druhou stranu si dokážu představit, že to mohlo dopadnout mnohem hůře. Každopádně si myslím, že si „čtverka“ nezaslouží až takovou bídu, jakou od hráčů dostává. Myslím si, že pokud hře některé věci odpustíte, dostanete vcelku povedený zážitek. Ano je škoda, že si vývojáři nepohráli více z herním světem, že se nesnažili vymyslet zábavnější příběh a více se nezaměřili na vedlejší questy, ale tak si říkám, že to mohlo dopadnout mnohem hůře.