Hráčův týden #49/2024

Práce, práce a zase práce... a taky nějaké ty hry.

Vítejte ve zbrusu nové rubrice Hráčův týden, kterou vás snad budu oblažovat každý nedělní večer. Nad podobnou rubrikou jsem uvažoval strašně dlouho. Moje představa původně byla, že každý týden sepíšu, co pěkného jsem daný týden hrál. Jenže po krátké úvaze jsem musel tenhle nápad krapet přehodnotit. Upřímně totiž musím říct, že i když hraju stále vcelku dost, tedy alespoň na poměry mých vrstevníků, na pravidelný článek by to rozhodně nebylo. Proto se v této rubrice můžete těšit poněkud komplexnější rekapitulaci týdne, což znamená, že se nejenom podělím o své herní zážitky, ale zároveň shrnu všechno podstatné, co mě v herní světě zaujalo. Nad rámec toho přidám i pár dobrých tipů na kvalitní čtivo nebo nějaký ten film. Chybět samozřejmě nebude ani výhled do dnů následujících. Aby to celé mělo nějakou štábní kulturu, každý jednotlivá článek bude mít nějaké nosné téma. Když vidím, co jsem si na sebe vymyslel, dostávám trochu strach. Zároveň se však těším, co z toho nakonec vyplyne.

Far Cry 5 není moc zábavný

Můj 49. týden, který se řítí ke konci, se nesl hlavně ve znamení pracovního nasazení. Přesto jsem si dokázal ukořistit trochu toho času na hraní. Zaprvé jsem se opět pustil do Far Cry 5 na PS4. Bohužel musím říct, že moje dřívější nadšení z titulů s otevřeným herním světem se postupně vytrácí. A to hlavně kvůli hrám jako je právě Far Cry 5. Úvodní film vás sice naláká na zajímavý příběh, ale jakmile se ocitnete ve hře, všechno nadšení je hned pryč. Na hráče sice čeká rozhlehlá mapa, na které se může libovolně pohybovat a v podstatě si dělat, co chcete, ale to je právě ten problém. Prožitek ze hry je rozmělněn do bloudění po herní mapě. Přitom si říkám, jak by těmhle hrám slušel poněkud lineárnější gameplay. Myslím, že se do hry ještě podívám, ale je to opravdu poslední šance.

Nedostatek munice

Dále jsem se pustil do střílečky Zero Tolerance, o které jsem nedávno psal. Bohužel musím říct, že doposud docela pohodový postup se zastavil. Jak jsem totiž zmiňoval v článku, pozdější fáze hry je docela tuhá, a to především kvůli nedostatků munice. A co myslíte, že mi stalo? Jsem asi pět úrovní před koncem a bez jediného náboje. Na výběr mám tři možnosti. Buď se vrátit do předchozích úrovní a zkusit prohledat každá kout, jestli jsem někde nenechal nějakou munici. Nebo si můžu sehnat save z internetu, který snad bude mít větší arsenál zbraní, a pokračovat dále s něčí uloženou pozicí. Anebo se prostě na to vykašlat. Co byste vybrali vy?

Hledá se herní klasika

Kromě těchto dvou titulů jsem hledal další vhodné kandidáty do rubriky Herní klasika. Nejprve jsem si zapnul RPG Faery Tale Adventure II. Bohužel jsem zjistil, že od doby, kdy jsem tuhle hru hrál naposledy, se mi zcela vykouřila z hlavy. Podobně jsem pohořel i u obou dílů legendárního titulu Dungeon Master. V tomto případě byla situace ještě horší, protože jsem ani jeden z dílů nikdy nehrál. Je to ostuda, a slibuji, že se do obou her pustím, jen to bude chtít více času. Nakonec jsem se rozhodl pro budovatelskou strategii SimCity 3000, kterou mám stále v paměti. U stavění města jsem strávil asi hodinku a můžu říct, že se mi podařilo nezruinovat městskou pokladnu. To beru jako úspěch.