Máme tady po delší době nový zápisek, už třináctý. Říká se, že třináctka je nešťastné číslo. Pro Kingdom Come: Deliverance určitě.
Před nějakou dobou jsem se nadšeně vrátil ke Kingdome Come: Deliverance, neboť jsem si řekl, že když celý svět hraje druhý díl, já bych konečně mohl dohrát ten první. Nezačínal jsem úplně od začátku, ale využil jsem uložené pozice, která mě šoupla k událostem, které se staly na statku. Víte, co myslím? Mrtví koně, zrzek, uhlíři, a tak dále. Jedním z bodů tohoto questu je pobít lapky, kteří táboří v lese.
V jiné hře by to asi nebyl takový problém, ale tady je přece ten realisticky soubojový systém. Všichni přece chtějí realismus ve hrách. I já jsem byl dříve posedlý, aby hry byly co možná nejrealističtější. Bohužel čím více se hry blíží realističnosti, tím méně je to zábava. Když se vrátím k soubojovému systému v KDC, chápu, že pro mnoho lidí je to neskutečně zábava, že souboje poskytují věrnější zážitek. Taky chápu, že zpočátku se tenhle systém může zdát složitý, ale tréninkem ho lze ovládnout. Tohle všechno já chápu. Ale sakra já se nechci učit šermovat, já nechci umírat na každém kroku. Já si chci ve volné chvilce zahrát skvěle vypadající, propracovanou hru, kterou však v tomto případě kazí zbytečně složitý soubojový systém.
Možná to tak vidím jen já, ale téhle hře chybí lehčí obtížnost, kde se nemusíte otravovat s tím debilním šermem, a jen si užíváte zábavný příběh. Opravdu je to škoda, neboť tak nějak tuším, že KCD opět odložím. A tentokrát už se k němu bohužel asi nikdy nevrátím. A ptáte se co druhý díl? Opravdu nevím. Slyšel jsem, že je na tom soubojový systém líp, ale nějak tomu nevěřím. Opravdu mě to mrzí, Kingdom Come: Deliverance je skvělá nejspíš hra, ale pro mě je důležitá hratelnost, a ta se tady vytratila pod návalem realističnosti.
Komentáře
Okomentovat